Kraslice, která přežila staletí. Pohled do unikátní sbírky

15. 04. 2025 – 30. 04. 2025

Vlastivědné muzeum v Olomouci

Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci se ukrývá skutečný klenot lidového umění - sbírka kraslic. Čítá přes tisíc kusů a patří mezi jednu z nejvýznamnějších v České republice. Nejde však jen o kraslice samotné, součástí jsou i záznamy o jejich původu, technikách zdobení a tradicích, které se k nim vázaly.

Nejstarší kusy ve sbírce VMO pocházejí z druhé poloviny 19. století. Rozsáhlé sběry na Moravě a v dalších slovanských oblastech (Slovensku, Chorvatsku či Haliči) organizovali členové Vlasteneckého muzejního spolku a položili tak základ dnešní výjimečné kolekci. Se sběrem materiálu šlo ruku v ruce i jeho odborné zkoumání.

Někdy možná i trochu úsměvné, ale soudobé publikované články pro nás zachovaly důležité informace o technikách zdobení a tradicích, které se k velikonočním vajíčkům vázaly. Techniky zdobení křehkých skořápek byly rozmanité a často velmi náročné. Tradiční batika voskem vyžadovala vrstvení a postupné barvení, často se pracovalo s kontrastní černou. Nebo bylo vajíčko vložené v posledním kroku do zelné šťávy. Vyškrabávané kraslice vznikaly obarvením celého vejce a následným rytím vzorů ostrým nástrojem. Na Hané existovaly všechny tyto techniky, ale dnes se za tradiční techniku považuje polepování slámou, kdy se drobné tvary precizně skládají do ornamentů. Ty dodnes ohromují výtvarnou vyspělostí.

"Symbolika těchto jemných výtvorů sahá od pohanských zvyků přes velikonoční rituály až po zamilované vzkazy. Provázely je obřady plné ochranné a plodivostní magie. Jejich kouzlo mělo ochránit dům, pomoct s bohatou úrodou, předat vzkaz o milostných citech, nebo třeba jen tužit vzájemné společenské vztahy společným pojídáním. Až později se z nich staly pouze předměty hodné obdivu pro jejich krásu a vděčné suvenýry. Některé kraslice se dochovaly kompletní, jiné jen ve fragmentech, přesto stále nesou důležité informace o zručnosti jejich tvůrců i kulturním kontextu, ve kterém vznikly," vypráví kurátorka Michaela Čadilová. Doplnila, že nejstarší datovaná kraslice ve sbírce pochází z roku 1880. "Nemohu ale říct, že by to byla ta nejvzácnější, ačkoliv bezesporu vzácná je. Všechny jsou něčím jedinečné.“ Příkladem mohou být dvě kraslice s neuvěřitelně jemnou detailní kresbou náboženských motivů doprovázených veršovaným textem. “Myslela jsem si, že za jejich vznikem musí stát ruka nějakého zkušeného umělce, ale zjistila jsem, že jejich autorem byl pan Vávra z Pelhřimova, který ačkoliv měl nesmírné výtvarné nadání a zájem o literaturu, se musel z donucení rodičů věnovat zedničině, která mu údajně až tak dobře nešla.“ Jeho talent byl ale tak jedinečný, že přece jen neunikl pozornosti zájemců, a jeho kraslice se dostaly na Českoslovanskou národopisnou výstavu v Praze v roce 1885.

Sbírka kraslic ve Vlastivědném muzeu je unikátní nejen svým rozsahem a stářím, ale i tím, jak podrobně zachycuje lokální tradice a rukopis konkrétních autorek a autorů. Její kouzlo spočívá nejen ve vizuální kráse, ale i v příbězích, které každá kraslice tiše vypráví. Kolekce dnes slouží odborníkům, badatelům i široké veřejnosti. Byla také inspirací pro slavnou publikaci „Moravské ornamenty“ z roku 1888.

TIP   

Během návštěvy našich expozic se můžete podívat do expozice Od kolébky do hrobu - Mezníky života, kde ve světničce najdete ošatku s hanáckými kraslicemi Nositelky tradic lidových řemesel a taky Mistryně tradiční lidové výroby Miloslavy Zatloukalové.