Dvoutolar olomouckého biskupa Františka kardinála Ditrichštejna

 

Počátkem roku 1608 získal olomoucký biskup František  kardinál z Ditrichštejna (1599–1636) od císaře Rudolfa II. privilegium ražby vlastní biskupské mince. Tímto úspěchem navázal na úsilí svého předchůdce biskupa Stanislava II. Pavlovského (1579 –1598), který koncem 16. století vytvořil ambiciózní program obnovy diecéze. Spočíval v restituci starých práv a privilegií, k nimž vedle obnovení ražby biskupské mince patřilo také přiznání biskupského knížecího titulu. Na samém sklonku předbělohorského období se podařilo Františku z Ditrichštejna zřídit mincovnu v Kroměříži, kde se také nacházelo centrum správy biskupských statků. Ražení prvních biskupských mincí proběhlo v kroměřížské mincovně již na podzim roku 1609, jak dokládá Ditrichštejnova korespondence a účetní knihy.

Jisté specifikum biskupského mincování v Kroměříži představovala skutečnost, že skladba ražených nominálů odpovídala rakouskému krejcarovému systému, který se Habsburkové v rámci unifikace peněžního oběhu v monarchii marně snažili v Čechách zavést již v 60. letech 16. století. Hrubá stříbrná (též obchodní) mince byla před vypuknutím stavovského povstání v biskupském mincovnictví zastoupena ražbou tolarů, jejich dílů i jejich násobků, které dnes patří k velmi vzácným ražbám. V tomto smyslu se jedná především o třítolary a dvoutolary, jejichž počty jsou v numismatických sbírkách velmi sporadické. Tolarové násobky můžeme zařadit do kategorie reprezentačních ražeb olomouckého biskupa, podobně jako násobky dukátů.

V bohatém souboru olomouckých biskupských a arcibiskupských ražeb, který je nyní součástí numismatické sbírky muzea a v roce 1994 byl prohlášen kulturní památkou, se nacházejí dva dvoutolary biskupa Františka z Ditrichštejna vyražené v Kroměříži před rokem 1619. Jejich ikonografie je totožná, lišící se v jediném detailu a to ve tvaru aliančního erbu, který je v jednom případě tvořen štíty španělského tvaru a ve druhém štíty tvaru renesančního. Jemná odchylka vychází z jiného obrazu rubního razidla a může se zdát jako marginální. Zatím však nebyl v žádné jiné sbírce na světě objeven stejný typ dvoutolaru, který by měl identickou lícní i rubní stranu jako dvoutolar z olomoucké sbírky. Tato skutečnost dává minci unikátní charakter a zvláštní význam.   

 

 

Popis mince: mincovna Kroměříž, stříbro, 41,5 mm, 57,343 g.

Avers: Ve vnitřním kruhu z jemného perlovce je prostovlasé poprsí kardinála z pravého profilu. Vnější kruh z perlovce. Opis: FRAN[CISCVS] • CARD[INALIS] • A • DIETRICHSTAIN • EP[ISCOPV]S • OLOMV[CENSIS] • 8 (František kardinál z Ditrichštejna biskup olomoucký).
Revers: Ve vnitřním kruhu z jemného perlovce je postava Madony v bohatě řaseném plášti s korunou na hlavě. Na levé ruce drží dítě Ježíše a v pravé ruce svírá liliovitě zakončené královské žezlo. Před nohama postavy je znázorněn alianční erb tvořený štíty renesančního tvaru. Na pravém kosmo děleném štítu jsou dva vinařské nože (rod Ditrichštejnů), na levém čtvrceném štítu v 1. a 4. poli šest kuželů (4,2, olomoucké biskupství), ve 2. a 3. poli orlice s rozepjatými křídly (markrabství moravské). Vnější kruh z perlovce. Opis: + SVB VMBRA AL – LA – RVM TVARVM – (Ve stínu Tvých křídel).  

Filip Hradil