Korálový útes ve Vlastivědném muzeu?



Koráli Calceola sandalina a Favosites goldfussi, devon, Čelechovice na Hané. Foto: Tomáš Lehotský.

 

Rozmanitý svět korálových útesů nemusíme obdivovat pouze u břehů Austrálie nebo v Karibiku. Obdobný, ale zkamenělý útes je jen několik kilometrů vzdálený od Olomouce. Dokladem toho, že v devonu bylo na Olomoucku moře, jsou fosilie z vápencových lomů u Čelechovic na Hané.

Státní lom v Čelechovicích na Hané. Foto: Tomáš Lehotský.

V geologické části expozice Přírody Olomouckého kraje je vystaven vcelku nenápadný vzorek fosilie, který je nesmírně cenný jak po odborné tak i historické stránce. Neznalým návštěvníkům vzorek vzhledově připomíná kamennou zmrzlinu. Jedná se však o dvě typické zkameněliny korálů z čelechovického devonu. Paleontologové jim dali poněkud zvláštní jména: Calceola sandalina a Favosites goldfussi. Tyto fosilie patří dnes již vymřelým skupinám korálnatců ze skupiny čtyřčetných a deskatých korálů. Calceola má kornoutovitý tvar s jednou stranou plochou a druhou vyklenutou. Naši předci, kteří také tyto fosilie nacházeli, se mylně domnívali, že se jedná o zkamenělé čepice trpaslíků. Mezi mnoho zajímavostí ze života tohoto druhu korálu patří to, že žil osamoceně, ležel na někdejším devonském mořském dně a byl také opatřen zalomeným vápnitým víčkem. Rodové jméno - sandalina - vzniklo tak, že ve své životní poloze vypadá jako sandálek. Nálezy calceol v lomech od Čelechovic na Hané jsou vědecky nesmírně významné, protože představují vůdčí zkameněliny středního devonu a jednoznačně datují vznik místních vápenců do tohoto období.

Druhým korálem na vzorku je zástupce deskatých korálů rodu Favosites. Ten je typickým představitelem koloniového korálu, jehož jednotliví polypi žili v polygonálních koralitech těsně přimknutých k sobě. Při pohledu shora tak vzdáleně připomínají včelí plást. Kolonie tohoto běžného prvohorního korálu byly masivní kulovité, bochníkovité nebo deskovité.

Náš exponát byl vědecky zpracován už v roce 1929 významným paleontologem, lékařem a moravským přírodovědcem Mauricem Remešem. Od té doby patří ke skvostům paleontologické sbírky olomouckého Vlastivědného muzea.

Dr. Mauric Remeš v univerzitní knihovně, 1955.
Foto: Jiří Sehnal, archiv VMO.


Originální obrazová tabule k práci M. Remeše (1929):
Paleontologické studie z čelechovského devonu ve Věstníku Státního geologického ústavu v Praze.
Foto: Archiv VMO.