Lapidárium

Lapidárium, neboli sbírka kamenných soch a architektonických článků, se začínalo utvářet koncem 19. století jako součást zdejšího městského historického muzea. Jeho vznik byl podmíněn snahou o záchranu cenných dokladů architektonického a sochařského vývoje na území města Olomouce, jež převážně v důsledku stavebních oprav historických objektů či jejich zániku nemohly zůstat na svém původním místě. Z nejhodnotnějších artefaktů, které se v dnešní sbírce nacházejí, lze jmenovat např. fragmenty bohatě zdobených architektonických článků z doby před polovinou 12. století pocházející ze Zdíkova paláce, konzoly s vegetabilním dekorem a sochu Trůnícího Krista z poslední třetiny 13. století, tvořící původní výzdobu katedrály sv. Václava, či soubor čtyř renesančních reliéfů s motivy ze starozákonního Exodu. Bohatě jsou zastoupeny také barokní památky, z nichž současně s kolekcí znakových desek a figurálních skulptur vyniká také jedna z posledních významných akvizicí muzea – supraporta od olomouckého sochaře Filipa Sattlera, zhotovená ve dvacátých letech 18. století.

Kurátor: Mgr. Markéta Šreková Doláková, srekovadolakova@vmo.cz, tel.: 770 172 352.