Medaile k předání vlády Františku Josefovi roku 1848

Vznik a osudy jedné z nejvzácnějších olomouckých medailí jsou spojeny s naprosto ojedinělou událostí v dějinách města – předáním vlády uvnitř habsburské rodiny uskutečněným v prostorách olomoucké arcibiskupské rezidence 2. prosince 1848 Hlavními aktéry byli odstupující císař a český král Ferdinand V. a jeho synovec František Josef I., který se ujímal ve věku osmnácti let vlády v rakouské monarchii zmítané revolučním neklidem. Tato významná historická událost, která na přelomu let 1848 a 1849 proměnila provinční moravské město v centrum evropské politiky, se stala o pár let později zdrojem veřejné debaty Olomoučanů. Jejím hlavním tématem byla otázka, jak tento akt trvale připomínat.

Po ztroskotání snahy postavit na náměstí před arcibiskupskou rezidencí pomník byl schválen návrh ražby pamětní medaile, který podal koncem roku 1852 olomoucký lékárník Jan Schrötter. Představitelé města souhlasili a rozhodli vyrazit dva kusy zlatých, 50 kusů stříbrných a 300 kusů měděných medailí s výjevem předání vlády. Náklady na výrob  medailí byla spolu s pouzdry spočítali na 1 000 zlatých. Část byla určena k prodeji a  část měla být vhodným darem pro významné osobnosti. Celkově bylo na 180 medailí rozdáno, zbylé prodány – stříbrné po 16 zlatých a měděné za 2 zlaté 30 krejcarů. Dva zlaté exempláře byly spolu s jednou stříbrnou ražbou do páru určeny oběma panovníkům. Proto byla vídeňskou firmou Charles Girardet zhotovena přepychová pouzdra potažená červeným hedvábným sametem.

Přípravou medaile byl pověřen významný medailér Konrád Lange (1806–1856), který tehdy již deset let pracoval pro vídeňský dvůr. Lange nejprve vytvořil medaili s městským znakem na reversu. Rada města se ale rozmyslela a vyžádala si pohled na město bez znaku, takže muselo být zhotoveno nové rubní razidlo. Za svou práci si Lange naúčtoval 800 zl. a celkové náklady včetně dvou pouzder pro císaře se vyšplhaly na 2 138 zl. 10 kr.

Ikonografie lícní strany medaile nevychází z reálné situace, ale představuje ideální scénu předání vlády uvnitř jednoho ze sálů arcibiskupské rezidence. Jednotlivé postavy habsburské rodiny a dalších politiků jsou portrétně pojaty a rozděleny do dvou skupin, které spojuje centrálně postavený stolek s položenou císařskou korunou a žezlem. Vedle Ferdinanda V. (pohledově vpravo) a Františka Josefa I. (pohledově vlevo) vystupují na medaili také rodiče nového císaře, arcivévoda Karel a arcivévodkyně Žofie, jejich tři mladší synové a dále například kníže Schwarzenberg a kníže Windischgrätz. Rubní strana medaile je již pojata reálněji v podobě pohledu na město od východu. Prospekt je tvořen sledem budov od arcibiskupského semináře po kapli sv. Barbory, přičemž v jeho centru se nachází právě budova arcibiskupského paláce.

Unikátnost zlatých medailí nespočívá jen ve dvou existujících exemplářích, ale také v události, která souvisela s jejich předáním. Zatímco třiadvacetiletý císař František Josef I. dar města Olomouce přijal, za někdejšího císaře Ferdinanda V. odpověděl olomoucké městské radě ze Zákup 3. července 1853 vrchní hofmistr.  Císař se po složení vlády rozhodl veřejně nevystupovat a pokud možno nepřijímat deputace. Navrhoval předání daru prostřednictvím vrchního hofmistra. Návrh však nebyl zástupci města akceptován a olomoucké muzeum tak vděčí za medaili i s originálním pouzdrem nechuti excísaře Ferdinanda V. osobně přijmout deputaci. Etue se zlatou a stříbrnou ražbou byla po založení olomouckého městského historického muzea koncem 70. letech 19. století věnována do jeho sbírek.


                                                                                                                                                     

PhDr. Filip Hradil