Pojďte s námi poznat krásu a tajemství minerálů...

Slezský jantar (obr. 1)

Doba ledová na území Olomouckého kraje

Mezi Vidnavou a Dolní Červenou Vodou se nacházejí dva kaolínové lomy, které navazují na tradici těžby kaolínu již od r. 1786. Kaolín má mnoho využití, např. k výrobě obkladaček, šamotu či jako plnivo do papíru. Kaolín vzniká z okolích granitů přeměnou živců, na které jsou místní granity velmi bohaté. V jednom ze dvou lomů označovaném jako „Stará jáma“ se nachází ledovcový výplav převážně horizontálně zvrstvených písků a štěrků, které obsahují poměrně značné zastoupení eratických souvků, nebo-li bludných balvanů, které sem přihrnul ledovec ze skandinávsko-baltické oblasti a polského Dolního Slezska. V těchto velmi mladých čtvrtohorních ledovcových sedimentech se velice výjimečně objevuje jantar právě z Pobaltí. Jak jistě víte, jantar je fosilní pryskyřice třetihorních jehličnatých stromů. Velice pěkný exemplář jantaru objevil v r. 2011 tehdejší mineralog Vlastivědného muzea Ing. Pavel Novotný a zařadil jej do mineralogické sbírky. Tento vzorek je typický opracovaný valounek o rozměrech  26 x 20 x 12 mm. Jeho zaoblený tvar právě napovídá tomu, že prodělal dlouhý transport.  Tento vzorek je sice krásně průsvitný s typickou nažloutlou barvou, ale obsahuje rovněž řadu nečistot, které z něj nedělají ideální klenotnický materiál. Je však unikátním dokladem dosahu mocných severských ledovců, které v nedávné době ledové zasahovaly velmi daleko na naše území a přinášely k nám i mineralogické zajímavosti, které nemají v rámci území ČR obdoby.

Linarit  (obr. 2)

Modrá štola je název důlního díla, které je součástí rozsáhlého komplexu Zlaté Hory – Východ. Těžba rud ze probíhala již od 15. stol. a skončila teprve nedávno v 90. letech 20. stol. Jak je již patrné z názvu místních hor, těžilo se zde hlavně zlato ale také polymetalické minerály jako měď, zinek, železo či olovo. Pro vznik bohaté parageneze sekundárních minerálů má zásadní význam přítomnost vápenců. V některých částech důlního díla stěny ražby pokrývají kůry alofánu krásné modré barvy podle které dostala štola svůj nynější název. Tyto povlaky vznikají při zvětrávání rudních ložisek. Jedním z velmi vyhledávaných minerálů ze Zlatých hor je linarit PbCu(SO₄)(OH)₂ . Vyskytuje se ve zkrasovělých krystalických vápencích Modré štoly, zrudněných vtroušeným sulfidickým zrudněním včetně galenitu. Jeho tabulkovité krystaly dosahují velikosti až 5 mm, vzácně tvoří i sloupečky do 3 mm. Tento minerál se dá snadno zaměnit za azurit a jen odborník odhalí rozdíl, většinou na základě reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Zlatohorský rudní revír představuje jednu z mineralogicky nejbohatších oblastí na území České republiky. Počet nerostných druhů, zjištěných ve Zlatých Horách je přes sto.

Zlatý Chlum u Jeseníku – zlato i granáty světové kvality (obr. 3)

V rulách, svorech a kvarcitech se po Zlatých Horách nachází v Jeseníku další historické ložisko zlata a to Zlatých Chlum. K akumulaci zlata docházelo zejména při přeměně hornin a nacházelo se v křemenných žilách a polohách v podobě plíšků velikosti až 2 mm. Těžba zlata zde probíhala ve středověku a jsou známy malé šachtice, které vznikly pravděpodobně již před r. 1200. Největšího rozsahu těžba dosáhla v době kdy se Jeseník stal svobodným horním městem v r. 1650. Toto privilegium však město ztratilo v r. 1752 a od té doby je již dobývání zlata spíše na ústupu i když občas se podařilo vytěžit i značné množství zlata jako např. v r. 1889 kdy z 51,2 tun rudy bylo získáno 2,048 kg zlata. Ve zvětralinách nebo haldovém materiálu se však nachází i další sběratelský klenot a to granát – almandin. Krásné porfyroblasty dosahují běžně velikosti 5 – 10 mm. Krom toho můžete na lokalitě navštívit i rozhlednu a pokochat se úžasnými výhledy do krajiny.

Plovoucí granát – opravdu, čtete správně (obr. 4)

Žulovský masív znají obyvatelé Olomouce velmi dobře. Po dlažebních kostkách nejen v Olomouci ale i přilehlých obcích a městech chodí lidé každý den a většina z těchto „kočičích hlav“ pochází právě ze severu Olomouckého kraje. V lomech v okolí Žulové a Černé Vody byly již našimi prapradědy zaleženy velké lomy na lámání kvalitní slezské žuly. Tyto hlubinné magmatické horniny zde utuhly původně hluboko pod povrchem při formování variského horstva na konci prvohor. Postupným zvětráváním a odnosem hornin nad nimi se jejich části obnažily a my je tak dnes můžeme těžit a obdivovat. Používají se na různé účely, od dlažebních kostek až po kvalitní obklady luxusních nákupních center. V jednom z lomů na žulovsku – konkrétně ve Vycpálkově lomu u Vápenné se nachází unikátní plovoucí granáty. Jedná se o odrůdu hesonitu. Tyto červenohnědé krystaly velké až 7 cm narůstají do hrubě zrnitého mramoru a vytvářejí ojedinělé ostrovy, které jakoby pluly v bílém moři mramoru. V dutinách však krystalizují v krásné podobě rudých až tmavě červených krystalů spolu s dipsidem a epidotem.

Exotické minerály i na území Olomouckého kraje (obr. 5)

Beryl aneb křemičitan berylnatohlinitý se vyskytuje v zemské kůře v mnoha variantách. Zvláště pak smaragdy byly již od starověku nejexkluzivnějšími drahými kameny vůbec a zdobily např. i Egyptskou Kleopatru. Z dalších odrůd stojí za zmínku určitě pak modrozelený až světlemodrý akvamarín, žlutý až žlutozelený heliodor, růžově zbarvený morganit nebo sytě karmínově červený bixbit. Obecný beryl je neprůhledný a není použitelný jako drahý kámen, vyskytuje se v přírodě poměrně hojně. Vyskytuje se nejčastěji zarostlý v hrubozrnných žulách, pegmatitech nebo podobných horninách. V Olomouckém kraji však máme také světový unikát a to modrý beryl, který pochází z rudních hald blízko obce Skály u Rýmařova. Vznik této neobvyklé modré varianty dosud nebyl vědci uspokojivě a přesvědčivě vysvětlen ale pravděpodobně se jedná o různé zastupování atomů v krystalové mřížce minerálu. Podobné beryly byly nalezeny i v Alpách a Pyrenejích, Olomoucký kraj je tak řazen na úroveň těchto světově proslulých nalezišť vzácných minerálů.

Vyhledávaná komodita švýcarských hodinářských mistrů (obr. 6)

Ano řeč je o safíru, nebo-li oxidu hlinitému (korund) zbarvenému do modra. Spolu s rubínem patří mezi nejdéle používané drahé kameny. Nejstarší písemné zprávy o těžbě rubínů pocházejí z 6. století. Hojně se ve středověku používaly k výrobě šperků, tehdy se opracovávaly do podoby nepravidelně zaoblených muglí (kabošonů) – vypouklé výbrusy bez faset a takové najdeme například i v české svatováclavské koruně. Korund je také nerostem s vysokou tvrdostí, kterou předstihuje pouze už jen diamant. Jistě víte, že luxusní švýcarské hodinky mají dost často safírové sklíčko, které jen tak něčím nelze poškrábat. Syntetické rubíny se zase používají např. k výrobě výkonných laserů. Pro mnohé bude překvapením, když zjistí že i safír lze na území Olomouckého kraje nalézt. Je to však opravdová rarita a to také tím, že na vzorku, který je k vidění v expozici Přírody Olomouckého kraje je spolu s velmi vzácným diasporem. Tak se pokochejte.

Kámen vyrovnanosti (obr. 7)

Kyanit zvaný též disten označují mnozí ezoterikové za kámen, ktrý Vám pomůže vyrovnat se s vnitřními problémy. Ve světě vědy se tak však označuje modrý minerál s perleťovým leskem. Běžně tvoří lištovité agregáty např. ve svorech a vzniká při metamorfních procesech. Exponát Vlastivědného muzea v Olomouci je však výjimečný svou velikostí. Využívá se jako žáruvzdorná surovina těžená ze zvětralin rul.

Věčná paměť (obr. 8)

Minerály, ze kterých se můžeme nejvíce poučit o geologické historii Země, jsou určitě zirkony. Vznikaly již velice dávno, i v dobách když před miliardami let na povrchu Země chrlily lávu vůbec první sopky na našem světě. Díky jejich zonální stavbě můžeme po mikroskopickém studiu odhalit stáří hornin na miliony let a s docela velkou přesností. Mezi drahými kameny má však svérázné postavení jelikož je jeho používání ve klenotnictví používáno teprve v novější době, zvláště pro částečnou podobnost s diamanty. Vyznačují se však kolísáním fyzikálních vlastností, jejich lesk je někdy diamantový, jindy pouze skelný. Těží se k výrobě zirkonia, popřípadě i radioaktivních prvků, které mohou být v zirkonu přimíšeny. Dává se dále do speciálních skel a používá se jako brusný materiál. Také se používá v atomových reaktorech kde plní funkci ochrany uranového paliva proti korozi. Je to poměrně častý minerál v pegmatitových ložiscích avšak výjimečně velký krystal je i v naší sbírce.