Rituální mísa Svobodných zednářů

Básník a literární kritik Herbert Read jednou řekl, že umělecké dílo nemá co dělat s myšlením, nýbrž s cítěním, a že je spíše symbolem, nežli přímým konstatováním pravdy. V tomhle ovšem pravdu měl. A měl ji také ten, jenž řekl, že lze těžko hovořit o tom, co se děje v úlu, nejsme-li včelou.

Obojí s jistotou platí v případě rituální mísy Svobodných zednářů. Společenství, jehož kořeny sahají až k středověkým cechům kameníků a slavných stavitelů evropských gotických katedrál.

Nádoba s podstavcem této rituální mísy stála řadu měsíců v jednom z regálů konzervátorského pracoviště. Bližšího určení a následně i své původní podoby se dočkala díky článku R. Pelíška, publikovaného v roce 1936 v časopise Svobodný zednář. Zmíněný text pojednával o starobylých rituálních předmětech Svobodných zednářů v bývalém olomouckém průmyslovém muzeu. Mimo jiné také o rituální míse, jejíž nádoba na podstavci se velice nápadně podobala té v konzervátorské dílně. V jejím případě však byla na první pohled patrná absence důležitého prvku, sv. Ondřeje na kříži, upevněného dle publikované fotografie ve dně nádoby, kterého se časem podařilo dopátrat ve sbírce Vlastivědného muzea pod jiným evidenčním označením.

Okrouhlá rituální mísa s profilovaným pláštěm byla vyřezána z lipového dřeva, s mírně vyhloubeným okrajem a usazena na podstavci z dvanácti volů, symbolizujících sílu a trpělivost, jejichž hlavy tvoří kruh. Jedná se o tzv. bronzové moře vztahující se k Šalamounovu chrámu, prvnímu židovskému chrámu v Jeruzalémě. Na dně nádoby mísy jsou dva okrouhlé otvory, do nichž byla vsazena dřevořezba sv. Ondřeje na kříži. 

Mísa byla na počátku 20. století nalezena v bývalé univerzitní knihovně a v říjnu 1936 ji zapůjčilo městské průmyslové muzeum olomoucké zednářské Lóži Lafayettově na třech rovinách. Ta nechala mísu vyfotografovat, a jelikož byla většina býčích hlav mechanicky poškozena, předala ji za účelem opravy nejmenovanému akademickému řezbáři.

Symbolika mísy není v rituálech tzv. svatojánských lóží známá. Důvodem je zřejmě fakt, že se jedná o předmět ritu skotského, využívaného při rituálech vyšších zednářských stupňů. Datace mísy spadá do konce 18. století, ovšem materiál podstavce je až z přelomu 19. a 20. století. Zda se jedná pouze o dílčí úpravy akademického řezbáře nebo o kompletní obnovu podstavce, není prozatím zcela jasné. Stejně tak nejsou dosud uspokojivě objasněny nálezové okolnosti ani další osudy tohoto mimořádně zajímavého a cenného předmětu. V letošním roce byl proveden jeho průzkum a komplexní konzervátorsko-restaurátorský zásah, díky němuž mohla být mísa opět uložena v depozitáři olomouckého Vlastivědného muzea.

 Mgr. Lucie Janusová, Vlastivědné muzeum v Olomouci