Tajemný glyptodon

Paleontologické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci jsou svým rozsahem i hodnotou významnou součástí sbírkového fondu nejen na regionální, ale i celorepublikové a evropské úrovni. Vznik sbírky je spojen s činností členů Vlastivědného spolku muzejního v Olomouci. Doplňování sbírky se dělo systematickým sběrem odborných pracovníků muzea a nákupy ucelených kolekcí od jednotlivých sběratelů. Sbírka fosilií zahrnuje všechna období geologické historie Země. Samostatnou částí sbírky je i rozsáhlý osteologický fond, ve kterém jsou zastoupeny kosterní nálezy z našich nejvýznamnějších pleistocénních moravských lokalit – Předmostí, Mladče a Javoříčka. Nechybí však ani sběry z jiných kontinentů (Asie, Jižní Amerika).

A právě z Jižní Ameriky pochází i velmi vzácný, ale naprosto nenápadný sbírkový předmět. Jedná se o úlomek krunýře glyptodona pocházejícího z Argentiny. Tedy přesněji – jedná se o rod Hoplophorus, nalezený v argentinské Santě Marii. Pro laiky vypadá jen jako plochý kámen, pro paleontology má však nedozírnou vědeckou hodnotu. Glyptodoni patří mezi typické, dnes už vyhynulé zástupce americké fauny. Řadíme je mezi chudozubé savce, kteří dosahovali gigantických rozměrů. Délka těla činila 2,5‒3,5m, výška 1,5m a hmotnost až 2 tuny! Na první pohled připomínali spíše obrovské želvy, ale jejich nejbližšími příbuznými jsou dnešní pásovci. Jejich mohutný nepohyblivý krunýř složený z jednotlivých šestiúhelníkovitých kostěných destiček 1‒7cm silných se vyvinul jako obrana proti útokům predátorů. Těmi byli nejčastěji obrovití nelétaví ptáci a dále šavlozubí vačnatci a šavlozubí tygři. Sami glyptodonti však vedli nenáročný způsob života. Končetiny měli opatřeny mohutnými drápy a někteří měli i účinnou zbraň v podobě ocasu s tupými ostny. Samotný krunýř, který museli nosit, vážil více než 400 kg.

Vrcholu rozvoje dosáhli tito gigantičtí pásovci ve třetihorách. Později, po spojení obou amerických kontinentů Panamskou šíjí, začali glyptodoni postupně vymírat. Není ale bez zajímavosti, že podle paleontologických a archeologických nálezů byly jejich poslední formy loveny pro maso jihoamerickými indiány. Poslední glyptodoni zmizeli ze světa až před 10 000 lety.

                                                           Tomáš Lehotský, Vlastivědné muzeum v Olomouci