Dnes Vám přinášíme jednu z nejzáhadnější relikvii světa:

Turínské plátno

Tajemná relikvie, plátno o kterém se traduje, že do něj bylo Kristovo tělo zahaleno poté, co je z kříže sňali Josef z Arimatie a Nikodém.

Středověký padělek nebo originál?

Vědecké výzkumy a záhada první fotografie.

Katolická církev a Turínské plátno.

Shroud of Turin Education and Research Association, Inc.

 

Turínské plátno je tajemná relikvie, o které se traduje, že byla bezprostředně po ukřižování v kontaktu s tělem Ježíše Krista. Jedná se o plátno, do kterého bylo Kristovo tělo zahaleno poté, co je z kříže sňali Josef z Arimatie a Nikodém. Na plátně je pouhým okem patrný zřetelný otisk mužské postavy v životní velikosti,
která přesně odpovídá anatomii. Plátno obsahuje otisk obou stran těla a jasně ohraničené stopy zaschlé krve. Z povahy otisku je možné rekonstruovat trojrozměrný model tváře, včetně detailů, jako jsou kapky krve na vousech, poloha trnové koruny a otisk mincí v očních důlcích. Ve skutečnosti není na plátně přímo otisk těla, ale jedná se spíše o „vypálenou“ projekci připomínající negativ, která zasahuje jen tenkou vrstvu plátna o tloušťce v řádu desetin milimetru. Dosud není uspokojivě vysvětleno, jakou metodou otisk vznikl.

Historie relikvie a její dnešní uložení

Ranou historii plátna můžeme sledovat pouze formou legend a biblického podání. Brzy po Ježíšově smrti mělo být plátno přemístěno z Jeruzaléma do Edessy, kde přečkalo ukryté ve zdi i ničivou povodeň. Později bylo Araby převezeno do Konstantinopole, kde jeho stopa mizí během čtvrté křížové výpravy v letech 1203-1204. Pravděpodobně bylo ale přemístěno do Francie, protože v roce 1353 jej šlechtic Geoffrey de Charny ukázal církevním hodnostářům v městečku Lirey.
Ke zničení relikvie málem došlo v roce 1532, při rozsáhlém požáru v Chambéry. Plátno bylo poškozeno a do dnešního dne jsou na něm patrné ohořelé části a řada tmavých míst. Při opravě na něj bylo také umístěno 30 záplat. Jako o Turínském plátně se o relikvii začíná mluvit až po roce 1578, kdy přináší plátno královská rodina Savojských do Turína. Plátno bylo umístěno do kaple v katedrále sv. Jana Křtitele, kde ho nalezneme dodnes. Pro zajištění zachování plátna je umístěno ve speciální archivační nádobě naplněné argonem a vyjímá se jen při zvláštních příležitostech.

První fotografie Turínského plátna

Důležitým milníkem v historii Turínského plátna je i rok 1898, kdy byla pořízena jeho první fotografie. Vůbec poprvé tak měl člověk možnost odhalit tajemství relikvie i za pomoci moderní technologie. Prvním fotografem byl Ital Secondo Pia při osmidenním vystavení plátna v turínské katedrále. Zajímavostí je, že se jednalo o jednu z prvních fotografií, kdy byl objekt svícen elektrickou žárovkou. Kvalitní snímek se mu povedl až na druhý pokus. Ani on sám při vyvolání snímku ještě netušil, jaký šok a překvapení způsobí první pohlédnutí na negativ výsledné fotografie. Objevil se zřetelný obraz mužské tváře, který pouhým okem nebyl viditelný. Netřeba dodávat, že to způsobilo obrovskou senzaci. Ten den tak započala dlouhá cesta objevování tajemství Turínského plátna s využitím vědy a techniky.

Je Turínské plátno středověký padělek?

Málokterá relikvie byla tak podrobně vědecky zkoumána jako Turínské plátno. Již od roku 1978 běží rozsáhlý výzkumný projekt, kterého se účastní velké množství nezávislých laboratoří z celého světa. Autenticita plátna neustále vzbuzuje živou odbornou i laickou debatu. Prakticky každý rok se v médiích setkáváme s informacemi, že pravost plátna byla s novou studií definitivně vyvrácena, nebo naopak s argumenty, proč by Turínské plátno mohlo být autentickou relikvií.
Jako důkaz zpochybnění pravosti  byly často medializovány závěry zkoumání radiokarbonovou metodou z roku 1988. Týmy z univerzit v Oxfordu, Curychu a Tusconu zkoumaly odstřižený vzorek 1x7cm, který byl rozdělen na 3 díly. Všechna zkoumání shodně vzorek datovala až k roku 1325, což by naznačovalo práci středověkého padělatele. V roce 2003 bylo ale jiným výzkumem potvrzeno, že testovaný vzorek není shodný se zbytkem plátna. Testována tak byla zřejmě jen mnohem novější záplata. Navíc není zřejmé, zda lze radiokarbonovou metodu pro plátno použít, protože je díky požárům značně znečištěné. Nejnovější kriminalistické výzkumy zpochybňují i tvar a polohu otisků krve. Jedná se ovšem o nové studie a je potřeba počkat minimálně několik let, aby vše mohlo být potvrzeno, nebo vyvráceno dalšími vědeckými týmy.

Je Turínské plátno středověký padělek?

Pro autenticitu relikvie naopak mluví textilní výzkum plátna, chemické rozbory materiálu, prachu a také velké množství detailů, které by pro středověkého padělatele byly realizovatelné jen velmi obtížně. Například výzkum pylu odhalil stopy 48 rostlin, z nichž většina roste pouze v Palestině. Dle kombinace pylů rostlin lze navíc s jistotou říct, že plátno se zde muselo vyskytovat v březnu nebo dubnu. V tváři se nacházejí rovněž stopy octu, což zcela koresponduje s novozákonním popisem scény. Římský voják umírajícímu Ježíši dává napít z houby nasáklé kyselou tekutinou. Teorii o pravosti podporuje i analýza textilního zpracování tkaniny, která přesně odpovídá historickému období. Kombinace použitého materiálu byla přitom v Evropě až do 16. století neznámá a její výroba zde je tak velmi nepravděpodobná. Důležitou indicií je i nález otisku mince v pravém oku, která opět historicky přesně zapadá do doby hypotetického vzniku relikvie. Neexistují přitom záznamy v archivech a knihovnách, že by v Evropě někdo disponoval informacemi o podobě takové mince v době možné tvorby padělku. Padělatel Turínského plátna by tak musel disponovat nejen neuvěřitelnými znalostmi, ale při vytváření by musel myslet i na detaily, které v tu chvíli nebylo možné ani technicky odhalit.

Sama katolická církev netvrdí, že je Turínské plátno skutečným plátnem, kterým byl zakryt Ježíš, ale považuje jej za působivou připomínku Kristova utrpení. Turínský kardinál Severino Poletto v dubnu 2010 řekl, že rozhodnutí o původu plátna není na církvi, ale na vědě.

Naše replika Turínského plátna

Na výstavě máte možnost vidět jedinou oficiální a certifikovanou výstavní repliku organizace STERA (Shroud of Turin Education and Research Association, Inc.) v České republice. Replika je natištěna speciální technologií za dohledu přední odbornice Barrie Schwortz, která má bohaté zkušenosti porovnání s originální relikvií. U každé repliky této úrovně je garantováno, že množství detailů, kontrast kresby a celkový vjem je velmi blízký originálu. Zakoupením repliky je také podpořena výzkumná a osvětová činnost organizace STERA. Každý návštěvník naší výstavy se tudíž nepřímo podílí na dalším výzkumu tohoto jedinečného exponátu a jeho popularizaci.