Tutanchamonovy válečné trubky

Nenápadný objev v archeologickém nálezu století.

Jednou z největších archeologických událostí všech dob je bezesporu objevení hrobky faraona Tutanchamona a vyzvednutí jeho pokladu v roce 1923. Nalezené poklady byly až nepředstavitelné, jen rakev faraona byla z 1 140 kg ryzího zlata. Však také početnému týmu trvalo vyzvednutí všech cenností celých 8 let.

Jedním ze vzácných předmětů je i faraonova stříbrna válečná trubka, která byla laickou veřejností brzy pokřtěna jako „hudební zbraň hromadného ničení“. Svou roli v tom jistě sehrává i údajná faraonova kletba. Během prací totiž zemřelo hned několik lidi, kteří se na objevu podíleli, prvním z nich sám hrabě Carnarvon, který celé vykopávky financoval. Ačkoliv celková bilance není tak tragická, jak pověra naznačuje, faktem zůstává, že z týmu 58 lidi jich 12 opravdu zemřelo. A vědci soudí, že minimálně někteří z nich opravdu zemřeli v důsledku objeveni hrobky. Příčinou jejich onemocnění mohly být spory plísní, které se tam po staletí množily.

Nalezená stříbrná trubka je považována za nejstarší funkční trumpetu a je jednou ze dvou (ta druha, bronzova, se našla společně s ní), které se dochovaly z dob starého Egypta. Mnozí naznačují dokonce i souvislost s tajemnými biblickými legendami o trubkách, které svým zvukem zbořily brány Jericha. Tyto pověsti však nelze brát příliš vážně. Faktem ale je, že moderní pokusy o hru na tyto nástroje provázely často podivné události.

Stříbrná Tutanchamonova trubka

Ačkoliv se v Tutanchamonově pokladu našly trubky dvě, ta stříbrná je považována za obzvláště zajímavou. Už první pokus dostat z trubky nějaký zvuk, skončil velmi nečekaně. V celém Egyptě došlo k výpadku elektřiny. V tu chvíli ještě neměl Egypt Asuánskou přehradu, a proto většina oblastí vyráběla elektřinu lokálně pomocí generátorů. Pro výpadek proto neexistovalo racionální vysvětleni.

Jsou zadokumentovány minimálně ještě dva další výpadky, ovšem už pouze lokální, které při testování trubky nastaly. Úplně nejzajímavější byl ale pokus v roce 1939. Egyptská Správa starověkých památek tehdy svolila s experimentem trubky a výsledný zvuk přenášela do celého světa prostřednictvím rádia BBC. V místnosti byl hrdě přítomen i egyptsky král Fáruk I. Z trubky se ale vyloudilo jen pár nepříjemných zvuků a rozpadla se na tři části. Během noci trubku opravili, ale druhý den pro změnu nefungoval v muzeu elektrický proud. Aby se přenos mohl uskutečnit, armáda narychlo sehnala baterie, generátory a reflektory. Pět minut před začátkem ale vypověděly službu i ty. Přenos se nakonec uskutečnil, ale jen za mihotavého svitu jediné svíčky. Poselství míru ovšem nevyšlo, protože krátce po odvysílání začala II. světová válka.

Vyvolává trubka válku?

Pověrčiví Egypťané trubce přisuzovali magickou moc již od samého počátku, což bylo samozřejmě ještě umocněno legendou o faraonově kletbě. Běžní zaměstnanci muzea se například báli, že by trubka mohla oživit mumii faraona nebo přivolávat válku či jine neštěstí. K oživení faraonovy mumie samozřejmě nedošlo, ale smutným faktem je, že zatroubení na trubku bohužel opravdu válce vždy předcházelo.

Slavný pokus v roce 1939 se uskutečnil krátce před vypuknutím II. světové války. Trubka ale hrála i před šestidenní válkou v roce 1967. Trubky zazněly i krátce před vypuknutím války v Perském zálivu v roce 1990. A v roce 2011 jejich zvuk předcházel egyptskému Arabskému jaru.

Reportéra BBC Keatinga se až do pozdního věku často v rozhovorech kolegové ptali na test trubky v roce 1939, který předcházel nejhoršímu novodobému válečnému konfliktu. Reportér se ale nikdy nedomníval, že by za válku mohl jeho rozhlasový pořad. Vždy odpovídal, že za to nemohla trubka a ani prokletí Tutanchamona, ale „malý Rakušan s knírkem“.