Intimní exprese / Osud a dílo Julia Pelikána

16. 03. 2018 – 22. 04. 2018

Vlastivědné muzeum v Olomouci

Intimní exprese ‒ osud a dílo Julia Pelikána (1887‒1969) v dramatu 20. století

Olomoucký sochař Julius Pelikán (1887‒1969) je jedním z nejvýznamnějších umělců 20. století, jehož osud a dílo jsou úzce spjaty s hanáckou metropolí. Nová výstava ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, kterou finančně podpořilo statutární město Olomouc, chce veřejnosti  od 16. března do 22. dubna 2018 připomenout tohoto Myslbekova žáka a ukázat, jak jeho bohatá sochařská tvorba i životní osudy byly úzce spojeny s historickými  událostmi let 1918, 1938, 1948 a 1968,  jejichž výročí si letos připomínáme.

„Olomoučané asi ani netuší, jak často procházejí kolem jeho děl, ať už to jsou sochy, busty či drobnější práce, například pamětní desky. Jeho dílo je již neodmyslitelnou součástí tváře Olomouce a výstavou ve Vlastivědném muzeu v Olomouci se nyní může naše město Juliu Pelikánovi aspoň trochu odvděčit,“ míní Antonín Staněk, primátor statutárního města Olomouce.

 „Podstatnou část jeho plastik tvoří monumentální pomníky vytvořené na počest osvobození v roce 1918 nebo na oslavu významných českých  osobností, jako byli F. L. Rieger, T. G. Masaryk, Karel Kramář, Antonín Švehla a další. Tato umělecká díla na základě osudových událostí nejen vznikala, ale z politických důvodů byla i odstraňována nebo ničena, zejména v letech 1939–1945 a 1948–1989,“ říká autorka výstavy Iva Vodrážková, roz. Pelikánová.

V meziválečném období se Julius Pelikán věnoval též funerální plastice, psychologizujícím portrétům či sakrálním zakázkám (kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci). Stal se nejfrekventovanějším sochařem olomouckého regionu, stylově varioval mezi myslbekovským realismem, symbolismem a civilně laděnou novou věcností.  

„Osudově nebylo poznamenáno jen jeho dílo, ale i osobní život. Za nacistické okupace byl Julius Pelikán vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích, jeho žena zahynula v Osvětimi,  nejstarší syn byl po celou dobu války držen v nacistických žalářích a nejmladší Jiří, později známý politický představitel tzv. Pražského jara, se skrýval pod cizí identitou. Výstava chce v kontextu s  historickými  událostmi odhalit, jak pro tohoto umělce byl umělecký intimismus důležitý  jako vyjádření intenzity spirituální síly,“ dodává Vodrážková.

K výstavě vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a statutární město Olomouc stejnojmenný reprezentativní stostránkový katalog, jehož autorem je publicista Mirek Vodrážka.

Na výstavu zapůjčila exponáty rodina Pelikánových i řada muzeí a galerií z celé Moravy – Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum umění Olomouc, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou,  Muzeum Komenského v Přerově či Oblastní galerie Vysočiny Jihlava.

                                                                                              Renáta Fifková, tisková mluvčí VMO