Tajemné proměny hornin devonu
09. 06. 2017 – 03. 09. 2017
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Od 9. června 2017 je v Mendelově sále Vlastivědného muzea v Olomouci otevřena výstava Tajemné proměny hornin devonu, sestavená z materiálů, které v uplynulých desetiletích nashromáždili pracovníci geologických pracovišť muzea. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout devonské horniny z území Olomouckého kraje, hlavní zástupce všech druhů minerálů vzniklých proměnou hornin devonu i několik originálů ložiskových map. Exponáty doplňuje řada fotografií dokumentujících dobývání rud kovů a dokládajících výjimečnost jeskyní Olomouckého kraje. K zajímavostem patří také ukázky devonských fosilií.
Jednou z nejdůležitějších geologických jednotek, které se podílejí na geologické stavbě území Olomouckého kraje, jsou horniny devonu (starší prvohory). Jde o soubor vulkanických láv, jílů, písků a vápenců, které byly variským vrásněním přeměněny. Variské vrásnění proběhlo koncem devonu a v karbonu (mladší prvohory). Metamorfózu (přeměnu) způsobily uvedené horotvorné pohyby i průniky masivů roztavených žul během karbonu.
„Proměna hornin byla dokonalá – z hlinitopísčitých sedimentů a kalových vápenců se utvořily hodnotné mramory (v některých s krystaly granátů, epidotu a vesuvianu), páskovanou stavbou pozoruhodné ruly, v plástech svorů vznikl fialově červený granát, obdivovaný návštěvníky lázní v Jeseníku. Vytvořily se rovněž různé horniny s výbornými technickými vlastnostmi,“ uvedl autor výstavy Pavel Novotný, mineralog a vedoucí Přírodovědného ústavu VMO.
„Mimořádný význam měly devonské horniny pro tvorbu rud drahých i barevných kovů a železných rud. Uvedené rudy byly v Olomouckém kraji těženy od 11. století (stříbro pro olomouckou mincovnu), zlato z říčních usazenin zřejmě rýžovali už Keltové,“ doplnil Novotný.
„K pozoruhodnostem devonských hornin patří i krasové jevy, které se vytvořily nejen v sedimentárních (usazených) vápencích, ale i v horninách nazývaných ‚mramory’. Jeskyně Olomouckého kraje nepatří ke světově rozsáhlým systémům, ale překvapí svojí výzdobou
nebo informací o způsobu jejich vzniku – Hranická propast i Zbrašovské jeskyně vznikly účinkem teplé minerální vody, která vystupuje z hlubin zemské kůry,“ objasnil Zdeněk Bažant, geolog VMO a spoluautor výstavy.
V devonu došlo na některých lokalitách také k nahromadění pozoruhodného množství fosilií (zkamenělin) živočichů. Příkladem jsou Čelechovice (více než 50 druhů) nebo Vrbno pod Pradědem. Zde se fosilie živočichů zachovaly v horninách, které byly přeměněny během intenzivního variského vrásnění.
„Součástí výstavy, která potrvá do 3. září 2017, je také koutek pro děti, který malým návštěvníkům nabízí příležitost zahrát si na geologa hledajícího rudy v terénu. Jsem rád, že tato výstava je letos již druhým výstavním projektem Přírodovědného ústavu VMO, vedle právě probíhajícího Milování v přírodě, který nabízí nejmladším návštěvníkům našeho muzea hravé prvky,“ uzavřel ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.
