Milování v přírodě
07. 04. 2017 – 24. 09. 2017
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Průvodce intimním životem zvířat
7. 4. – 24. 9. 2017
sál sv. Kláry ve Vlastivědném muzeu v Olomouci
Výstava mapovala pestrost pohlavního života zvířat.
Zároveň ale ukázala, že i bez sexu se dá rozmnožovat.
Návštěvník byl tak proveden různými zákoutími neobyčejně rozmanitých způsobů
rozmnožování, námluv, vzniku života a pestrosti pohlavních orgánů.
Výstava Milování v přírodě - Průvodce intimním životem zvířat
Od 7. dubna 2017 připravilo Vlastivědné muzeum v Olomouci zatím nejodvážnější výstavní počin ve své historii – výstavu Milování v přírodě s podtitulem Průvodce intimním životem zvířat. K poodhalení tajemství intimního života zvířat posloužila kombinace sbírkových předmětů, fotografií, videí, hravých interaktivních prvků i živých zvířat. Nechyběly ani paralely k lidskému sexuálnímu chování, které bylo většinou formováno podobnými selekčními tlaky jako to zvířecí. Autory výstavy jsou zoolog Peter Adamík a entomolog Miloš Krist, oba pracovníci Přírodovědného ústavu VMO.
V úvodu výstava vysvětlovala, proč vůbec v přírodě existuje sex a jaké jsou jeho výhody oproti nepohlavnímu rozmnožování. Představena byla zde ale i řada živočichů, kteří sex provozují jen občas, jako jsou strašilky, které byly na výstavě k vidění v obřím insektáriu, nebo jej dokonce neprovozují vůbec jako např. mikroskopičtí vířníci.
Druhá část výstavy byla zaměřena na způsoby námluv u zvířat a jejich párovací systémy. „K vidění je zde třeba diorama s tokaništěm polygynních tetřívků nebo australských lemčíků, kteří lákají samičky na všechny možné modré věci, které v přírodě najdou. Labutě jsou sice monogamní, ale názor, že by po smrti partnera navěky jen truchlily, zde bude poopraven. Sýkory, lejsci, pěnkavy a lidé jsou sice nejčastěji sociálně monogamní, ale příležitosti k záletům hojně využívají. Samci pak nevěrné partnerky trestají sníženou péčí o potomky,“ uvedl Miloš Krist. V této sekci si návštěvníci mohli také sestavit profil ideálního partnera, zkusit srovnat svůj výběr s tím, jak to vidí jiní lidé nebo třeba ptáci, či si jen pustit do sluchátek nejrůznější zvuky roztoužených zvířat. Také mohli navštívit kino, kde byly k vidění unikátní záběry námluv a páření některých druhů našich ptáků.
Způsoby, jakými se jednotlivé druhy zvířat namlouvají nebo jak samci bojují o přízeň samic, také ovlivňují to, zda jsou samci větší a pestřejší než samice. Příčiny a příklady pohlavního dimorfismu byly proto představeny ve třetí části výstavy. „Parohy jelena a losa, kly mrožů nebo kusadla roháčů jsou určeny hlavně k boji mezi samci, kteří také bývají větší než samice. Jiné znaky se zase vyvinuly jen proto, že se samicím líbí, jako třeba dlouhé ocasy bažantů a pávů,“ vysvětlil Peter Adamík. Někdy ovšem mohou být naopak samice větší a barevnější než samci. Poznat, které pohlaví je na obrázcích, bylo smyslem interaktivní hry v této části výstavy, kde bylo také k vidění třeba akvárium s pavími očky, u nichž se samci snaží přesvědčit partnerky o svých kvalitách neustálým dvořením a ukazováním barevného ocásku. Kromě pozorování těchto námluv se zde mohli návštěvníci vyfotografovat v kůži lva a lvice nebo obdivovat krásné tropické zlatohlávky, jejichž samci se honosí zajímavými rohy.
Pakliže v sobě samec a samice najdou zalíbení, přecházejí k „věci“, tedy kopulaci. V této části výstavy se návštěvníci dozvěděli řadu pikantních informací, např. kdo je mezi zvířaty rekordmanem, co se týče délky kopulace, která může trvat dny, týdny, ba i měsíce. Stejně tak v četnosti kopulací předvádějí některé druhy pozoruhodné výkony. „Z našich bližších příbuzných třeba alfa samec makaka to bez problémů zvládá 250krát měsíčně, o skupinovém sexu šimpanzů bonobo ani nemluvě. Posledně zmíněný druh je také pěknou ukázkou toho, že zvířatům se sex prostě líbí, a to jak samcům, tak samicím,“ uvedl Adamík. „Představena je zde i nová studie, která se zabývá evolucí samičího orgasmu u savců,“ doplnil Adamík. „Řada druhů zvířat na tom v tomto ohledu může být i lépe než lidé, protože mají klitoris umístěný blíže k pochvě. Jeden z vystavených exponátů je právě model lidského klitorisu, dále řada penisových kostí, kterými si mnoho druhů savců pojišťuje erekci, nebo analogická pomůcka, kterou je u lidí penisový implantát,“ dodal Krist. Kopulační orgány hmyzu, které se často liší i mezi jinak podobnými druhy, si návštěvníci mohli prohlédnout pod silnou lupou. Zapomenuto nebylo ani na zvířata s vnějším oplozením, které přiblížilo několik videí na interaktivní obrazovce.
Kopulací však pohlavní výběr a soutěž mezi samci ještě nutně nekončí. U druhů, kde hrozí, že samice kopulovala nebo bude kopulovat ještě s jiným samcem, se samci starají o to, aby v závodu spermií vyhrály právě ty jejich. Takový závod si návštěvníci výstavy mohli vyzkoušet pomocí dvou instalovaných modelů spermií. V tomto případě zvítězí jednoduše ta rychlejší. „V přírodě mají samci mnohem více způsobů, jak zajistit oplození právě svou spermií. U některých druhů pomáhá pouhé hlídání samice po kopulaci. Jinde si samci zajistí její věrnost použitím kopulačních zátek – zacpou samicím pohlavní otvor třeba pomocí cementu, nebo v ní dokonce zalomí svůj pohlavní orgán,“ osvětlil samčí praktiky Adamík. „Trochu to připomíná středověké pásy cudnosti a jeden takový je proto k vidění i na výstavě spolu s fotografiemi zvířecích kopulačních zátek,“ uzavřel Krist.
V závodu spermií nakonec jedna zvítězí a oplodní vajíčko. Z toho vznikne nový jedinec. Zda to bude samec nebo samice, může záviset na tom, jaká spermie závod vyhrála. Každopádně tady končí milování a začíná často únavná rodičovská péče.
Edukační pracoviště muzea připravilo pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ doprovodný program pod názvem (Ne)užitečná pohlaví, který je provedl zákoutími neobyčejně rozmanitých a pestrých způsobů rozmnožování, námluv a vzniku života. „Očekáváme velký zájem ze strany škol, vždyť se jedná o velmi atraktivní téma, jaké tu ještě nebylo, navíc podané neotřelou, zábavnou formou, doplněnou o velké množství interaktivních prvků,“ doplnil ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.
Zajímavý byl také vizuální styl výstavy. Na ten autoři vyhlásili na začátku akademického roku 2016/2017 soutěž mezi studenty katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením Tomáše Chorého. Autorem vítězného návrhu byl turecký student Oğuz Can Yazgı, který se inspiroval novozákonním tématem Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele. Hlavní aktéry tohoto biblického příběhu však ztvárnil v podobě páru kudlanek nábožných. Jeho poster byl spolu se 13 dalšími pracemi, z nichž se vybíral vítěz soutěže, vystaven v přízemí Vlastivědného muzea v Olomouci.
Doprovodný program k výstavě
Komentované prohlídky výstavy Milování v přírodě / Průvodce intimním životem zvířat s jejími autory:
15. 5. 2017, 16.30 hodin, sál sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci, provází
Mgr. Miloš Krist, Ph.D.
15. 6. 2017, 16.00 hodin sál sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci, provází
Mgr. Petr Adamík, Ph.D.
18. 7. 2017, 16.00 hodin, sál sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci, provází
Mgr. Peter Adamík, Ph.D.
8. 8. 2017, 16.00 hodin, sál sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci, provází
Mgr. Peter Adamík, Ph.D.
18. 9. 2017, 16.30 hodin, sál sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci, provází
Mgr. Miloš Krist, Ph.D.
Vstup s platnou vstupenkou na výstavu!
Speciální přednáška:
13. 9. 2017, 17.00 hodin, Radeckého sál Vlastivědného muzea v Olomouci,
doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D. (Ústav biologie obratlovců AV ČR): Výběr partnera, samčí ornamenty a co se děje po kopulaci aneb Za ptáky po Evropě i Africe.
Součást přednášek Vlastivědné společnosti muzejní.
