Hedvábná cesta / Tisíce let obchodních a válečných kontaktů mezi civilizacemi Starého světa

10. 11. 2017 – 11. 02. 2018

Vlastivědné muzeum v Olomouci

Poslední velký výstavní projekt roku 2017 byl ve Vlastivědném muzeu v Olomouci věnován od 10. listopadu 2017 legendární Hedvábné cestě. Tato spojnice Západu a Východu ve starověku, středověku i v raném novověku sloužila  především k obchodním účelům, avšak její průběh byl často ovlivňován válečnými taženími, z nichž mnohá se stala trvalou součástí světových dějin.

Hedvábná cesta, protínající napříč staletími mnohé významné i polozapomenuté státy a civilizační oblasti, usnadňovala dálkovou výměnu rovněž v oblasti náboženského přesvědčení (příchod buddhismu do Číny, rozšíření islámu, křesťanské misie na Dálném východě atd.), vědeckých poznatků a technologických inovací (výroba hedvábí, papíru, střelného prachu apod.), kulturních zvyklostí, etnografických poznatků a umění.

Hedvábná cesta není tématem pouze „orientálním“. Naopak velmi úzce souvisí rovněž s historickými událostmi v Evropě (také v Africe a dokonce v Americe). „Válečné události na Hedvábné cestě měly vždy přímý dopad na dějiny Evropy, a tudíž i našich zemí, což je v rámci výstavy rovněž dostatečně akcentováno. Za připomenutí stojí např. období starověké Římské říše, neboť to byli hlavně římští legionáři, kteří na počátku našeho letopočtu střežili obchodní cesty nejen na Blízkém východě, ale též v jižní a střední Evropě,“ uvedl David Majer, autor výstavy. „Našich zemí se přímo dotkla také další válečná tažení na Hedvábné cestě: boje s Avary, invaze maďarských kmenů, přímo odpovědných za pád Velkomoravské říše, později vpád mongolských jezdců, kteří se v roce 1241 jako lavina prohnali Slezskem, Moravou, Uhrami a Balkánem, aktivity Kumánů (Polovců, Plavců), po nichž zůstaly na západním Slovensku do dnešních dnů živá toponyma (Plavecký Štvrtok, Plavecký Mikuláš ad.) a v neposlední řadě události související s výboji osmanských Turků v Malé Asii i na Balkánském poloostrově, jež určovaly od konce 14. století až hluboko do novověku charakter vojenské a zahraniční politiky všech zemí střední a jihovýchodní Evropy,“ doplnil Majer.

„Počátek obchodování na této dlouhé komunikaci se většinou klade do 2. století př. n. l., tedy do doby vynálezu hedvábí, Hedvábná cesta však existovala mnohem dříve a byla zprvu především cestou drahokamů a koření. Náš výstavní projekt se tak vymezuje nejen vůči obvyklému geografickému rámci Hedvábné cesty, ale současně posouvá počátek její chronologizace hlouběji do starověku,“ dodal Lukáš Hlubek, archeolog Historického ústavu VMO a kurátor výstavy.

V 1. století n. l. byla již Hedvábná cesta poměrně pevně vymezena svými konečnými „destinacemi“. Na západě to byla silná a kvetoucí Římská říše, na východním konci Cesty neméně velká a mocná říše čínské dynastie Chan. Je příznačné, že obě tato impéria sebe sama vnímala jako centrum kulturního života a vše, co bylo za jejich hranicemi, chápala jako území obývané barbary. A obě impéria také hranice svého světa chránila prostřednictvím megalomanských fortifikačních soustav. Římská říše vybudovala proti dotírajícím barbarům Limes Romanus, Číňané zase svou Velkou čínskou zeď. Ani tyto stavby jim však stabilitu nezajistily a barbaři dosahovali četných úspěchů.

„V rámci našeho projektu se pokoušíme ukázat, že Hedvábná cesta a její okolí bylo provázeno ještě jinými cestami – cestami válečnými. Jak pohyb etnik ve stepích v dějinné ose často změnil politickou i etnickou mapu těchto krajin a zasáhl i oba široce rozvětvené konce Cesty. Při svých nájezdech přinesli kočovníci z východní Asie také mnoho nového do sféry výzbroje a výstroje vojsk. Kromě luků to byly především šavle, ale také jezdecké třmeny, různé typy asijských přileb a lamelové zbroje,“ vysvětlil David Majer.

„Na výstavě mají návštěvníci možnost vidět téměř 200 souborů exponátů ze soukromé sbírky, např. hmotné památky z území Římské říše a východního Středomoří, mincovní poklady sásánovských velkokrálů i Bílých Hunů z území dnešního Afghánistánu, středověké granáty z území Byzance, kopii tzv. Thórova kladiva, zbraně Varjagů, Kumánů i starověkých Skythů, šperky a keramiku z říše Velkých Seldžuků, zbroj perského válečníka, zbraně bojovníků Osmanské říše i řadu artefaktů ze starověké i středověké Číny a mnohé další,“ vypočítal ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Projekt finančně podpořil Olomoucký kraj. „Věřím, že si lidé návštěvu muzea užijí, jeho nová expozice nabízí spoustu zajímavých informací, které mohou usnadnit i pochopení toho, co se děje v dnešním světě,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.

To vše bylo doplněno modely slavných fortifikačních staveb, velkoplošnými textovými panely s mnoha ilustracemi a několika videoprojekcemi. Návštěvníci se mohli vyfotografovat v kostýmech starověkých Římanů nebo při posezení v orientálním karavanseraji. Pro žáky II. stupně základních škol a studenty škol středních byl připraven edukační lektorovaný program Ze Západu na Východ a zpět. Výstavu, která v sále sv. Kláry trvala do 11. února 2018, také doplnily komentované prohlídky a přednášky:

18. 1. 2018, 17.00, Radeckého sál VMO       

Mezopotamská středověká města, přednáška doc. Mgr. K. Nováčka, Ph.D., vstup volný 

18. 1. 2018, 18.00, sál sv. Kláry VMO   

Komentovaná prohlídka výstavy s PhDr. Davidem Majerem, vstup s platnou vstupenkou na výstavu

8. 2. 2018, 17.00, sál sv. Kláry VMO           

Komentovaná prohlídka výstavy s PhDr. Davidem Majerem, vstup s platnou vstupenkou na výstavu