Unikátní monstrance z 15. století ze Špiček ve VMO
01. 04. 2015 – 08. 04. 2015
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Od středy 1. dubna do středy 8. dubna 2015 si mohou návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci prohlédnout unikátní monstranci z 15. století, která pochází z kostela sv. Šimona a Judy ve Špičkách a koncem roku 2014 byla zrestaurována akad. mal. Mgr. Radomírem Surmou za finanční podpory obce Špičky. Monstrance ze Špiček zhotovená z lipového dřeva, o které se v 19. století tradovalo, že je zde od dob sv. Cyrila a Metoděje, byla darována v roce 1885 olomouckému Vlasteneckému spolku muzejnímu. Díky použitému materiálu (lipovému dřevu) a původnímu barevnému provedení aspiruje monstrance ze Špiček na raritu středoevropského formátu.
Vystavena bude před sálem sv. Kláry v přízemí muzea, tudíž si ji bude možné prohlédnout zdarma, a to denně od 9 do 18 hodin, kromě pondělí 6. 4., kdy je muzeum zavřeno.
------------------------------------------------------------
Unikátní monstrance z 15. století, která pochází z kostela sv. Šimona a Judy ve Špičkách a v roce 1885 byla darována olomouckému Vlasteneckému spolku muzejnímu, byla koncem roku 2014 zrestaurována akad. mal. Mgr. Radomírem Surmou za finanční podpory obce Špičky.
Obec Špičky (5 km východně od Hranic), která je jedním z nejstarších sídel na Moravě, je poprvé zmiňována v listině z roku 1132. Podle tradice však existovala osada už v 9. století, v době Velkomoravské říše. V rámci své misijní cesty po Moravě zde sv. Cyril a sv. Metoděj údajně založili křesťanský kostelík, který byl po velehradském druhým nejstarším na Moravě. Špičky byly důležitým bodem na Jantarové stezce, obchodní cestě z Baltu na Jadran. Kostel svatých Šimona a Judy, nejvýznamnější kulturní památka Špiček, je v obci zaznamenán již ve 13. století. Zmínka o monstranci se poprvé objevuje v inventáři farnosti v záznamech z roku 1809, kdy je místním farářem Augustinem Kučou popisován její modře štafírovaný povrch. Dále se o monstranci dozvídáme až v roce 1862, kdy její jednoduchou plošnou dvoubarevnost v modré a červené barvě popsal kustod Františkova muzea (dnešní Moravské zemské muzeum v Brně) Moriz Wilhelm Trapp(1825–1895), moravský historik a archeolog, který zaznamenal i zelenou přemalbu na povrchu. „Z restaurování asi nejstarší dřevěné monstrance v České republice mám radost. Jsem rád, že je to právě letos, kdy katolická církev u nás slaví Národní eucharistický kongres a tématu Božího Těla se věnuje i několik významných výstav. Arcibiskupství olomoucké přispěje na zhotovení repliky monstrance, kterou taky rádi při letošní slavnosti použijeme,“uvedl Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. „Monstrance ze Špiček zhotovená z lipového dřeva, o které se v 19. století tradovalo, že je zde od dob sv. Cyrila a Metoděje, byla darována v roce 1885 olomouckému Vlasteneckému spolku muzejnímu. Monstranci lze obecně definovat jako ozdobnou prosklenou schránku na noze pro uložení hostie. Zhotovená bývá z ušlechtilých kovů, nejčastěji ze zlaceného stříbra, a je součástí vybavení katolických chrámů. Od vrcholného středověku sloužila k uchovávání a uctívání proměněné hostie v katolickém kostele. Používá se mimo mši, při tzv. výstavu, kdy jsou věřící vyzváni k její adoraci. Tento obřad se nazývá adorace Nejsvětější svátosti oltářní, během níž se připomíná symbolika proměnění hostie v Tělo Kristovo. Dříve se ve svátek Božího Těla pořádala eucharistická procesí, v nichž byla monstrance nesena nebo vezena na voze. Monstrance se pro hostie využívají od 13. století,“ vysvětlila Veronika Hrbáčková, kurátorka etnografické podsbírky Vlastivědného muzea v Olomouci. „Průvody Božího Těla, kdy se používá monstrance, se nejen konaly dříve, ale po pádu komunismu se pravidelně konají zase, a to i v Olomouci. Průvod jde z kostela sv. Mořice přes Horní náměstí s oltářem u Nejsvětější Trojice do kostela sv. Michala,“ doplnil Mons. Graubner. „Monstrance ze Špiček díky použitému materiálu – lipovému dřevu ‒ a původnímu barevnému provedení aspiruje na raritu středoevropského formátu. Nejstarší a dosud nejvýznamnější monstrancí v České republice je sedlecká monstrance, která vznikla někdy kolem roku 1400 v souvislosti se založením bratrstva Božího Těla při kostele sv. Filipa a Jakuba v Sedlci u Kutné Hory. Ta je ovšem vyrobena z cizelovaného zlaceného litého stříbra a stylem se řadí do pražské parléřovské hutě,“ zdůraznil ředitel VMO Břetislav Holásek. „Ze čtyřhranného podstavce o rozměrech 21,4 x 18,5 cm se čtyřmi stupínky vybíhá vzhůru závitkovitý dřík – stvol o průměru 27 mm, jehož povrch je šroubovitě žebrován a který je zhruba v polovině ozdoben makovicí opatřenou čtyřmi gotickými akantovými nebo též paznehtníkovitými listy. K hornímu konci dříku je připevněna silná kruhovitá obruč, v níž kdysi mezi dřevěnými zády a skleněnými dvířky bývala hostie. Obruč má v průměru 10,6 cm a vybíhá z ní dvanáct rovných paprsků tvaru šestibokého zploštělého jehlanu, zužujících se do špičky a vytvářejících tak dojem slunce. Výška monstrance činí 64 cm,“ popsala unikátní předmět Hrbáčková. Za finanční podpory obce Špičky se podařilo v roce 2014 zajistit restaurování tohoto sbírkového předmětu, jehož se ujal Mgr. Radomír Surma. Při restaurátorském průzkumu byla původní středověká polychromie skutečně ve fragmentech na paprscích v hloubkách záhybů nalezena. „Původní polychromie zaznamenaná na povrchu monstrance ze Špiček je kombinaci sytě modrého azuritu a krvavé organické červeně (kraplak), což odpovídá barevnosti používané v 15. století. Tato barevnost je bohužel dochovaná jen v několika málo fragmentech, nejlépe je patrná na makovici s akantovými listy,“konstatoval Surma. Ten sondážním průzkumem navíc zjistil, že mezi zeleným nátěrem a původní barevností se na povrchu nacházejí ještě stopy po polychromii provedené měděným prachem, nalepeným na vodorozpustnou stromovou gumu neznámého původu. Tuto vrstvu lze orientačně zařadit do renesančního či barokního období, kdy byly již dominantně monstrance zhotovovány z kovu, a tato povrchová kovově načervenalá barevnost napodobovala právě kovové monstrance. Jak restaurátor zjistil, zajímavou souvislostí a komparační indicií je srovnání barevnosti monstrance ze Špiček s ikonografickou barevností monstrance zobrazené v Jenském rukopisu na výjevu s Janem Žižkou, který vede své vojsko v průvodu za monstrancí nesenou na dlouhé žerdi. Toto vyobrazení z let 1490–1510 má šestnáct paprsků v kombinaci střídajícího se modrého azuritu a stříbra, vlastní kruhová schránka je probarvená zeleně, vnitřek monstrance s lunulou a hostií včetně dříku je zlatý. Zobrazení této monstrance má velmi blízko monstranci ze Špiček i přesto, že v Jenském rukopisu jsou paprsky plamencové místo rovných a nejsou výhradně modré, i když stříbro na povrchu paprsků u monstrance ze Špiček nelze vyloučit. Použití červeně na dříku monstrance ze Špiček má analogii na červené žerdi s praporcem kalicha u Jenského kodexu. Také indicie z Jenského kodexu se zlatým neprůhledným vnitřkem kruhové části za hostií souvisí s nedochovaným dřevěným krytem zadní strany monstrance ze Špiček. Tento dřevěný kryt zadní strany byl na monstranci přitlučen čtyřmi dřevěnými hřebíčky a byl nerozebíratelnou součástí špičské monstrance. Typ monstrance zobrazený v Jenském rukopise a u monstrance ze Špiček se podle pramenů začal používat již ve 14. století. Existuje další, téměř totožné kresebné zobrazení monstrance, která je nesena knězem v čele průvodu Žižkova vojska, a to se nachází v Göttingenském rukopisu, datovaném do druhé poloviny 15. století. Toto zobrazení je však černobílé. Z těchto komparací lze usuzovat na vznik monstrance ze Špiček již v první, nejpozději ve druhé polovině 15. století. „Jako poděkování obci Špičky za finanční dar určený na restaurování, zhotovili koncem roku 2014 Josef Václavek, pracovník útvaru provozu Vlastivědného muzea v Olomouci, a konzervátor muzea Milan Stecker dřevěnou faksimili současného stavu monstrance. Faksimile spolu s fotografií originálu v životní velikosti je vystavena ve špičském kostele sv. Šimona a Judy,“ upozornil ředitel VMO. Římskokatolická farnost Špičky, podporovaná obcí, se rozhodla, že letos na jaře nechá zhotovit ještě kopii originálu s rekonstruovanou polychromií z doby jejího vzniku. Ta vzniká v ateliéru akademického malíře Radomíra Surmy, který pro Vlastivědné muzeum v Olomouci restauroval už kolekci sedmi obrazů, polychromovaných soch a domácích oltářů v národopisné expozici Od kolébky do hrobu. „Pro nedestruktivní skenování originálu monstrance ze Špiček jsou na základě mých požadavků a restaurátorských propozic využity nejnovější 3D technologie Moravskou modelárnou z Uničova, a to pro přípravu dat na rekonstrukční kopii, kterou realizuji a která bude sloužit pro liturgické účely ve Špičkách. Zatím nikdo přesně neví, jak původně monstrance a její funkce vypadala, a tato rekonstrukční kopie toto umožní,“ uzavřel Surma. Špičskou monstranci a její polychromovanou kopii si hodlá od Vlastivědného muzea v Olomouci a od Římskokatolické farnosti Špičky zapůjčit Arcidiecézní muzeum Olomouc na výstavu Smlouva nová a věčná, s podtitulem Eucharistie ve výtvarném umění, jejíž otevření je naplánováno na 23. dubna 2015.
