Je ESPERANTO mrtvý jazyk?
08. 07. 2015 – 30. 08. 2015
Vlastivědné muzeum v Olomouci
To je název celostátní putovní výstavy, která byla 8. července zahájena ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Projekt, který vznikl v březnu 2010 v Písku s finanční podporou města, dosud hostilo celkem 35 institucí v 31 městech ve 12 krajích celé ČR. Hostiteli projektu byly zejména knihovny (městské, krajské vědecké i Moravská zemská knihovna v Brně), ale i vysoké školy, muzea a kulturní domy. Na celkem 23 panelech výstava představuje esperanto jako pro mnohé překvapivě živý alternativní komunikační prostředek, vhodný zejména pro zájemce o nekonzumní formy cestování a poznávání cizích zemí a kultur a o navazování osobních přátelství v zahraničí (neboť stoupenci esperanta žijí ve více než 120 zemích světa). Výstava se snaží nabořit vžité stereotypy a předsudky a poukazuje na to, že cílem esperanta není konkurovat jiným jazykům, ale usnadnit, pokud je to potřeba, rovnoprávnou komunikaci mezi příslušníky velkých i malých národů. Praxe ukazuje, že jeho znalost zároveň prohlubuje logické myšlení, jazykový cit a usnadňuje studium dalších cizích řečí. Na výstavě nejen proniknete do základů tohoto jazyka, ale uvidíte ukázky z bohaté existující literatury, aplikace na Internetu, nahlédnete do činnosti různých zájmových sdružení. Příklady ukazují, že přestože se esperanto z politickoekonomických důvodů nestalo „druhým jazykem pro každého“, může jeho znalost i ve stavu svého současného rozšíření přinášet řadu specifických výhod.
Olomouc tuto výstavu hostila již v lednu a únoru letošního roku, kdy se konala v pobočce Knihovny města Olomouce na Brněnské ulici. Na její organizaci v místě se aktivně podílel místní esperantský klub, zejména jeho současný předseda ing. Jiří Machačík. Členové klubu připravili pro výstavu zvláštní panel o historii a současnosti esperantského dění v Olomouci. Panel pro výstavu připravili také členové esperantského klubu v Prostějově.
Z historie esperantského dění v Olomouci zmiňme pro zajímavost alespoň několik údajů. Prvním občanem města, který se esperanto nejen naučil, ale stal se i jeho propagátorem, byl prof. Eugen Fierlinger, který od r. 1908 na reálce, kde vyučoval francouzštinu a angličtinu, vedl pravděpodobně první kurz. Byl rovněž spoluzakladatelem a v letech 1912-1919 předsedou Vlastivědného spolku muzejního v Olomouci. Jeho synem byl mj. Otokar Fierlinger, zakladatel moderní české zahradní architektury. Esperantský klub byl v Olomouci založen v r. 1911 a jeho prvním předsedou se stal MUDr. Josef Kubíček. Od prvopočátku ve městě působilo nakladatelství „Moraviaj Esperanto-Pioniroj“ (MEP), které vydalo např. již v r. 1913 esperantského „Průvodce po Olomouci“, v meziválečném období mj. překlady „R.U.R.“ Karla Čapka, novely o T.G.Masarykovi „Chlapec, který se proslavil“ Jana Herbena, „Třicet let na zlatém severu“ Jana Eskymo Welzla a další tituly.
V r. 1932 byl u příležitosti 5. celostátního sjezdu esperantistů ve Smetanových sadech zasazen pamětní esperantský strom liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) spolu s pamětním kamenem - oba zde můžete při procházce doposud nalézt. Ve stejném roce byla jedna z městských ulic pojmenována Zamenhofova, na počest iniciátora tohoto jazyka (nikoliv tvůrce, protože jazyk se z pevného základu přirozeně dále vyvíjí a obohacuje o nové výrazy a obraty).
- Řada místních esperantistů se za války aktivně zúčastnila odboje, někteří byli vězněni i popraveni. Nejvýznamnější z nich byla Antonie Mrázková, působící v nakladatelství MEP a činná v městském Sokole, která zahynula v r. 1942 v Osvětimi. Propagátory myšlenky rovnoprávné komunikace byly v tomto období i zajímavé osobnosti města, např. Antonín Šprinc, ředitel první české knihovny v Olomouci, Jaroslav Mastný, zakladatel zemského spolku Ochrana zvířat a další. V poválečním období esperantský klub kromě výuky pořádal i kulturní představení zahraničních umělců, které hostil, podílel se na výstavbě města (např. astronomické observatoře či ZOO na Svatém Kopečku) a v nelehkém období komunistického režimu, které esperantu nepřálo, zprostředkovával zájemcům cenné informace a osobní kontakty se zahraničím. Hlavním motorem dění v tomto období byl tehdejší předseda klubu JUDr. Vladimír Mohapl. U příležitosti 100. výročí založení klubu v r. 2011 proběhla dvakrát výstava o esperantu ve Vědecké knihovně v Olomouci, v jejímž fondu si můžete zapůjčit informačně bohatou brožuru "Objevte esperanto" a kolem 200 knižních titulů v tomto jazyce. Olomoucký klub esperantistů nyní působí jakožto sekce při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Zájemci jej mohou kontaktovat na adrese olomouc@esperanto.cz.
Bližší a aktuální informace o esperantu a esperantském dění v ČR lze nalézt na portálu www.esperanto.cz. Fotogalerie celého projektu je k dispozici na adrese
http://esperanto1.rajce.idnes.cz/Putovni_vystava_Je_esperanto_mrtvy_jazyk/.
Jazyk lze bezplatně studovat mj. na mnohojazyčném portálu http://lernu.net.
Výstava potrvá do 30.srpna a lze ji navštívit každý den kromě pondělí od 9 do 18 hod.
PhDr. Pavla Dvořáková , autorka výstavy a koordinátorka projektu
pavla.dvorakova@esperanto.cz
