Mechorosty – latimérie mezi rostlinami
15. 05. 2015 – 20. 09. 2015
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Tajuplný svět mechorostů, jež lze s trochou nadsázky přirovnat k živoucím zkamenělinám, jako jsou latimérie, cykasy, jinany nebo metasekvoje, představuje nová interaktivní výstava Vlastivědného muzea v Olomouci, která je v Mendelově sále VMO k vidění až do 20. září 2015.
Tyto nenápadné organismy obývají planetu Zemi už více než 400 miliónů let v téměř nezměněné podobě, avšak během této dlouhé doby se vždy držely v ústraní a nikdy nepatřily k dominantním rostlinám. „V přírodě hrají mechorosty významnou roli převážně tam, kde představují dominantní složku, jako jsou například rašeliniště, tundry, prameniště či páramos (tzn. alpinská tundra). Jejich význam spočívá zejména v zadržování vody v krajině a následném zabránění povodním. S tím souvisí i ochrana půdy proti erozi a sesuvům. Nezastupitelnou úlohu mají mechorosty při rozšiřování cévnatých rostlin na nových lokalitách a poskytují životní prostředí pro jiné organismy,“ vysvětlila Monika Kyselá, botanička Vlastivědného muzea v Olomouci a spoluautorka výstavy „Lidé se o mechorosty začali zajímat již v antice, kdy byly např. některé druhy játrovek využívány v léčitelství. Kupříkladu porostnice pobřežní (Marchantia polymorpha) sloužila k léčbě jaterních onemocnění, spálenin či k hojení otevřených ran. Pro stejné účinky je společně s další játrovkou mřížkovcem (Conocephalum) používána do současnosti zejména v čínské medicíně“, uvedla Kyselá. Ve středověku byly mechorosty díky svým absorpčním schopnostem využívány i k hygienickým účelům, nahrazovaly i toaletní papír. Mezi běžné druhy s tímto využitím patřily například drabík stromkovitý (Climacium dendroides), travník Schreberův (Pleurozium schreberi) nebo sourubka hladká (Neckera complanata). Dále se využívalo izolačních a tepelných vlastností mechorostů při stavbě obydlí, vycpávaly se jimi dokonce i lůžkoviny. V současnosti se mechorosty uplatňují jako dekorace např. při tvorbě suchých vazeb a okrasných předmětů. Při pěstování masožravých rostlin, orchidejí či bromélií zajišťují mechorosty rostlinám zvýšenou vlhkost substrátu. Při výrobě zdravotní obuvi se speciálně upravené stélky mechorostů všívají do vložek, a zabezpečují tak přirozenou absorpci vlhkosti a měkkost.
Z hospodářského hlediska je nejvíce využívaným mechem rašeliník (Sphagnum), který má schopnost neustálého růstu, neboť jeho spodní části postupně odumírají. Za specifických podmínek vznikne z těchto odumřelých částí rašelina, která se nejvíce využívá v zahradnictví či pro lázeňské účely. V některých oblastech, kde jsou zásoby rašeliny významné, se používá jako palivo do tepláren (např.: v Irsku, Finsku, Rusku). „ Výroba skotské whisky by se bez mechorostů, respektive z nich vzniklé rašeliny, také neobešla. Rašelinou se totiž vytápějí pece, ve kterých je sušen naklíčený slad. Díky těmto blokům rašeliny získává skotská whisky svoji unikátní kouřovou vůni a chuť,“ doplnila Kyselá. Česká republika má na svém území rašeliny poměrně málo. Největší a hospodářsky nejvíce využívaná ložiska se nacházejí v jižních a západních Čechách. Jinak je většina rašelinišť na našem území chráněna zákonem a plní tak v krajině funkci nenahraditelného ekosystému. V Olomouckém kraji byla většina významnějších území s výskytem rašeliny vyhlášena jako maloplošná chráněná území (např.: NPR Rejvíz, NPR Skřítek, PR Pavlovské mokřady u Horního Štěpánova, NPP Hrdibořické rybníky, PR Vidnavské mokřin aj.).
„Naše výstava provede návštěvníky opomíjeným mikrosvětem mechorostů zábavnou a hravou formou. Pro děti i dospělé jsou připraveny různé kvízy, sami si mohou vyzkoušet, jak mechorosty přijímají živiny či jaké množství vody jsou schopny zadržet ve svých tělech. Prezentovány jsou zde také umělecké makrofotografie i mikrofotografie mechorostů od Štěpána Kovala, originální druhohorní zkameněliny mechorostů i samotné zkameněliny pravěkého předchůdce latimérie podivné,“ uzavřel ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.
Renáta Fifková, tisková mluvčí VMO
