Severně od Hrubého Jeseníku se nalézá Zlatohorská vrchovina, kraj turisticky atraktivních hor, ale také četných pozůstatků po těžbě nerostných surovin. Jedním z rudních revírů, významných v rámci Evropy, jsou Zlaté Hory s několika ložisky rud barevných a drahých kovů. Nejdéle – pravděpodobně už od doby laténské – bylo na Zlatohorsku těženo zlato, od 16. století byly dobývány i rudy mědi, olova, v některých etapách stříbra a ve 20. století byla báňská činnost rozšířena o těžbu zinkové rudy.

Rudy na Zlatohorsku obsahují řadu minerálů, které byly studovány od počátku 19. století. Výjimečné postavení má zlato – jeho mimořádné ukázky byly ukládány do sbírek v přírodním stavu. Nejznámější jsou dva valouny křemene se zlatem vytěžené v Tříkrálové štole v letech 1590 a 1591, které byly předány do přírodovědného kabinetu Rudolfa II..

Novodobá historie těžby zlata u Zlatých Hor byla krátká – probíhala v letech 1990 až 1993, bylo však vytěženo cca 1500 kg zlata. Zlato se dobývalo z kvarcitu – jedná se o přeměněný sediment složený z křemene s menším podílem živce, slídy a chloritu. Při průzkumu na konci 20. století bylo zjištěno, že na Zlatohorsku byly ve středověku dobývány i klasické křemenné žíly se zlatem, jaké známe např. z okolí Kašperských Hor.

V rámci dnešní prezentace depozitářů Vlastivědného muzea v Olomouci Vám představujeme ukázku zlata z ložiska Zlaté Hory – západ. Zlato tvoří na kvarcitu ploché útvary, které připomínají rozeklané plíšky. Velikost zlatinek na fotografii dosahuje až 7 mm, vzorek byl do muzejní sbírky získán v roce 1993.

                                                                       Pavel Novotný, Vlastivědné muzeum v Olomouci